12. prosince 2020
Alice, Láďa, Jana, Iva, Roman.
Alice ví a udává směr.
Jana kontroluje výbavu do mlhy.
Veď mě dál cesto má.
Mlha přede mnou, mlha za mnou.
Kapky nekapou, mrznou.
Alice zaostřuje.
Láďa ví kudy dál.
Hora Lipská, Hora zaslíbená.
Hned je jasné kdo tady vládne.
Paní Zima.
Fousatá.
Vlasatá.
Špičatá.
Prostě Úžasná.
Alice za vitráží.
Bezpečně před srázem.
Nebezpečně nad srázem.
Foto na druhou.
Iva – Červený bod v Ledovém království.
Jana – Modrý bod v Ledovém království.
Roman – Břišní bod v Ledovém království.
Společně – v Ledovém království.
Andělíčku, náš strážníčku
Vrcholovka – bez tužkovka.
Zajímavé stavení při cestě zpátky.
Janu naviguje telefonní operátor.
Ptačí budka – první kočka na světě, která pomáhá ptactvu nebeskému.
U Emy v Třebívlicích je otevřeno, výborně nás hostí.
Láďa Kelt a jeho setkání s ospalým Druidem pod Oblíkem.
Oblík.
Stoupáme po trávě.
Pokukuje vrch Srdov.
Další cesta už je blátivá a klouzavá.
Ale dáváme to.
Láďa čerpá sílu z Oblíkova kamene.
Dokázali jsme to.
Postupně.
Všichni.
Dopolední, Odpolední, uprostřed Raná.
Jupí.
Kamenná sluníčka. Putovalo se krásně je za námi 9 km.