21. listopadu 2020
Jana, Bára, Ivan, Láďa, Roman.
Kopec sem, kopec tam, klidně ho dám.
Láďa jistí náročný úsek.
Děd náš první cíl.
Bára a její různě barevné rukavice.
Láďa drží neviditelnou mačetu a vysvětluje svůj záměr.
Beroun se probouzí.
Ivan baví, děvčata se smějí.
Vlastně se smějí stále.
Vidím zemi mlékem a strdím oplývající.
Vysoko nad mraky.
Rozhledna Děd.
Na slunci je úžasně.
Blížíme se k oppidu.
Vítá nás čtyřnohý Keltík.
Téměř u cíle.
Kelti na Akropoli. V rohu tajemný stín neznámého Druida.
Poděkování našim předkům. (Pusťte si hlasitěji reproduktor)
Warior – Keltská hudba na kterou jsme tančili.
Začíná být zima, ohníček jako na zavolanou.
Láďa dělá nenápadně Janě baťůžek.
Roman bloudí a vede skupinu cestou, necestou.
Jana to dává.
Ivan volí mazurkový sestup s Bárou.
Je velmi starostlivý a odpovědný.
Neuvěřitelné !!! Stíháme odjezd autobusu. Nemusíme čekat dvě hodiny na vlak.
Láďa diriguje.
Ivan ladí vysoké C.
Bára poslouchá ani nedutá.
Putování bylo příjemné a veselé. V nohách máme 13 km.